. . . "Jsem člověk hledajíc v hloubce, kterou cítím při pohledu do tmavého lesa nebo na horizont někde v dálce. Je to vzduch, kterého se mohu nadechnout a neudusím se. Je to pocit naprosté svobody, kde hranice nejsou a člověk se bezbolestně může pohnout a jen tak se rozběhnout. Kde prostor není omezen a je všude kolem nás, Kde si můžete divoce
 a z plných plic zakrákat. Kde není nic nařízené proti vaší přirozenosti". . .

Ve své tvorbě se snažím zachytit vzduch, ticho a pomíjivost okamžiku. V tichém rozjímání si nepokládám otázky: "Co bylo? Co ještě bude?", ale vnímám prostor a čas právě teď a tady. Žiji v přítomnosti, kterou chci být obklopená i ve své tvorbě. Vědomě pracuji s tzv. řízenou náhodou a komponuji k sobě různé struktury, reliéfy a frotáže. Jsem to, co tvořím. Zní to jako otřepaná fráze, ale své tvůrčí procesy mohu chápat jako výlet do lepších svobodnějších míst nebo určitý druh meditace.

Tvůrčí myšlence se jako autorka podřizuji a hledám pro ni vhodné zobrazení. Proto nemůžu zůstat jenom u jedné techniky a musím hledat nové možnosti. Inspiraci hledám přímo
 v krajině, kde cíleným sledováním stromů, oblohy, zvířat a ptáků vychutnávám přítomné okamžiky.