Zpěv nad kostmi

Přemýšlela jsem!

Jaký přírodní element bych mohla přirovnat k ženě?
Matce, co život umí dát, ale i brát?
Mé obrazy jsou o zrodu, zániku, rozkladu a smrti.
Smrt nechápu jako zlo a bídu,
ale jako něco tajemného, co je naší součástí.
Jsem žena, matka a člověk.
Je mou přirozeností začít hledat v půdě.
Půdu, zem přirovnávám k ženskému elementu v přírodě.
Půda, co umí život dát i brát,
hnilobně jej rozkládat.
Dochází v ní ke koloběhu života.
Života, smrti a opět života.

Adamovo žebro

Nese vrána.
Z onoho žebra,
byla stvořena Eva.
Malou Evu přinášející černá bytost.
Je feministickým obrazem
na ženskou nezávislost.
Proč se neustále vyrovnávat s opačným pohlavím?
To je sebedestruktivní!
Žena má dar,
život dát i brát.
Umí jít za svým cílem
a sama sobě oporou se stát.